V této rubrice se Vás pokusíme z dostupných zdrojů seznámit s tragickými událostmi naší obce a okolí. Pokud vzniknou nesrovnalosti, tak předem žádáme o shovívavost. Naše paměť je stejná jako u ostatních lidí, a proto se spoléháme na nápovědu ze skrovných pramenů, kterými disponujeme. Zásahy jsme seřadili od nejnovějších po nejstarší.
Rok 1994 - 10.2.1994 - Pátrání po staré Ševčíkové a jejím dvouapůlletém vnukovi .
??? - Požár boudy na Pindulce, boudu si postavily místní dospívající děti z desek a starých dveří. Příčina byla pravděpodobně kouření nebo vypadení uhlíku z kamen. V té době místní jednotka neměla možnost oheň uhasit a tak požár likvidovala jednotka z Březiny z trambusu vodou pomocí proudu "C"
-???- Sesuv půdy po přívalovém dešti na dům paní Antonínské. Několik metrů krychlových jednotka a spoluobčané odstraňovali pomocí krumpáčů, lopat a koleček několik hodin.
Rok 1989 - Dne 5.8.1989 došlo k poruše (vyhoření) obecní trafostanice- týž den byla porucha odstraněna čtyřmi pracovníky rozvodných závodů.
Rok 1986 - Dne 26.10.1986 v nedělení v poledne zapálily děti při hře stoh slámy u kravína JZD. Požár se rychle šířil, naštěstí stoh byl tvořen válcovými balíky lisované slámy, takže bylo možno hořící balíkyodkutálet. Shořela asi čtvrtina stohu, požár byl likvidován profesionálními požárníky (hašení z cisternových vozů) za pomoci místních občanů. Škoda činila asi 5 tisíc Kčs.
Rok 1981 - Dne 15.srpna zapálili dva malí chlapci (kteří byli v obci na prázdninách) slámu po kombajnové sklizni ječmene na polích u středu obce. Vítr, naštěstí vanoucí směrem od obce, oheň rychle a ve velké ploše šířil k lesu. Pohotovým zásahem občanů byl do příjezdu požárního sboru likvidován.
Rok 1974 - Dne 7.března ve 14.30 hod. vzplanul oheň v domku Miluše Farberové čp. 33. Oheň založil sedmiletý syn majitelů domku, který si hrál na půdě se zápalkami. Shořela střecha a část stropu v domku. Poněvadž v tu dobu, téměř všichni muži byli v práci, nemohl místní požární sbor včas zasáhnout. Asi po půlhodině přijeli požárníci z Adamova a požár uhasili. Později také přijeli požárníci z Blanska, ale ti už nemuseli zasahovat. Požárem vznikla čkoda 25 000.-Kčs.
Rok 1967 - Provizorní dřevěná šatna na fotbalovém hřišti, která byla postavena dobrovolnou prací fotbalových nadšenců, vyhořela. Mládež si zvykla v blízkosti šatny vysedávat při ohníčku. Pravděpodobně se neuhašený oheň v noci rozhořel a rozšířil až na objekt šatny. Štěstí bylo, že nebyl větší vítr, který mohl způsobit rozšíření ohně na okolní lesní porost. V předchozích letech JZD páslo na lukách v Rakovci napřed ovce a pak mladý hovězí dobytek. Pro pasáka tam byla postavena dřevěná chata. Před několika lety JZD přestalo s pastvou a chatu používali k rekreačním účelům mladí lidé, které naši občané nazyvají "trampové". I tato chata lehla popelem, zatím co její uživatelé se bavili večer v hostinci v Bukovince.
Rok 1949 - 2. října zvečera vypukl požár v domku Marie Malíkové v čp.73. Byl způsoben neopatrným zacházením se světlem ve chlévě a rychle se přes kůlničky rozšířil na obytné stavení. Rychlým zákrokem místního hasičského sboru, hasičských sborů z Brna, Březiny a Bukoviny, byl oheň lokalisován. Skoro všechen majetek postižené, až na zásoby píce, dřeva a menší množství obilí na půdě, byl zachráněn. Shořely chlévy, kůlny a střecha nad obytným stavením. Menší škodu utrpěl také soused Malíkové, Antonín Kotulan z čp. 72. Po požáru požádal MNV místním rozhlasem občany o sousedskou výpomoc pro pohořelou. Výzva se setkala s nečekaným úspěchem. Občané nejen že mezi sebou sehnali píci a stelivo, ale také opatřili stavební materiál. Postarali se o to, že během jednoho týdne mohla Malíkova rodina bydlet zase ve svém. Tato sousedská svépomoc a obětavost byla oceněna i cizími lidmi, o čemž svědčil pochvalný článeček v brněnském deníku Rovnost.
Rok 1935 - Dne 26. března vznikl oheň v domku Ferdinanda Hynšta č. 92. Oheň byl brzo zpozorován a za pomoci sousedů uhašen. Shořela jenkolna na dřevo. Oheň vznikl neopatrností dětí hrajících si se zápalkami.
Rok 1933 - Dne 1. září o 2. hodině odpoledne vypukl požár v rolnické usedlosti Růženy Grecové, čís.28. Oheň rozšířil se z výměnkářské světničky Opletala, která je s usedlostí čís. 28 spojena. Výměnkář odešel po obědě do lesa sbírat chrastí, aniž by před odchodem uhasil oheň ve sporáku. Z popelníka padaly drobné rozžhavené uhlíky do roští okolo sporáku, roští se vzňalo, od něho skromný nábytek a šatstvo, které bylo pověšeno na bidle. Tak dostal se oheň až ke stropu. V dřevěném stropě, třebas na něm byla mazanice, t.j.jílová malta s plevami, vytvořil si otvor, dostal se na půdu, kde bylo složeno seno a u hřebenu střechy sláma. Když oheň se dostal až na půdu, konal již rychle svoje zhoubné dílo. Těžko domýšlet hrozných ztrát, které by byl způsobil, kdyby včas nebyli na pomoc přispěchali lidé, upozornění na požár nezvyklým zvoněním. Brzy dostavili se místní hasiči se stříkačkou. Hlavní jejich snahou bylo oheň lokalisovat. Práce se jim skutečně podařila. Vždyťs údivem každý kdo byl u požáru, pozastavuje se nad tím, že zůstala ušetřena školní stavení, která jsou v naprosté blízkosti, ba že byly zachráněny i hromady suchých otýpek a obláčků, uložených jen půl metru od hořící usedlosti. Plamen při svém zhoubném díle na půdě byl též ututláván kusy padající křidlice, která byvši ze spodní strany rozpálena a shora vodou polévána praskala a padala na hořící seno, zabraňujíc tak přístupu vzduchu k plameni. Všechen nábytek, šatstvo, okenní tabule a vůbec vše, co se dalo odnésti, bylo z budovy odnešeno a uloženo na prostranství před domem č. 9. Přesto však oheň zničil zásoby sena, menší zásobu slámy a všechny krovy na nově upraveném stavení. Způsobená škoda odhaduje se na 20 000,-- Kč a je kryta pojištěním.
Tento požát byl vlastně prvním v obci, při němž vskutku učinně pomohl místní Sbor dobrovolných hasičů.
Rok 1931 - Dne 13.ledna v poledne vzňal se od kamen terpentin ve stolařské dílně Františka Šenka, čís. 90.Po chvíli valil se kouř a plameny šlehaly. Celá usedlost, byla by jistě shořela, kdyby se Stanislavu Beránkovi mladšímu z čís.89 nebylo podařilo včas oheň uhasiti. Ráno před požárem odvezl majitel dílny vyhotovený nábytek do Brna. Takže ohněm způsobená škoda nebyla veliká a byla kryta pojištěním.
Rok 1927 - Dne 5. května vznikl za soumraku neopatrností dětí požár v obydlí hajného Petra Kříže na Lhotkách. Stavení vyhořelo do základů, sousední však hostinec byl uhájen. Velikým štěstím bylo, že nevál vítr a že byl dostatek vody k hašení. Častý je totiž na Lhotkách případ, že nemají u domu ani kapku vody.
Dne 18. listopadu o 11 hodině v noci vznikl požár v kolně statku Josefa Kotulana, č. 1, který založil Vojtěch Idrný, z č. 71. Oheň byl brzy uhašen, protože se k požáru dostavilo mnoho mužů, kteří přes pokročilý čas ještě nespali. Následujícího dne měly býti konány obecní volby. Přes to však majitel Josef Kotulan utrpěl značnou škodu, protože mu shořela téměř celá sklizeň, a škoda byla kryta jen částečně pojištěním.
Rok 1926 - Dne 19. května vznikl za soumraku požár na mlatě usedlosti č. 7, jejímž majitelem je Josef Kunc. Oheň založil holičský učeň Jan Golda z Vyškova. Založil oheň proto, aby se zmocnil peněz uložených v truhlici ve světnici. Domníval se, že za nastalého zmatku všichni světnici opustí a on, že se tak lehko dostane k penězům. Do světnice se sice lehko dostal, peněz se však hrůzou nezmocnil. Požár byl za spolupůsobení všeho obyvatelstva lokalisován. Chlapec se k založení ohně přiznal až později. Občanstvo bylo tak rozhořčeno, že chtělo pachatele hoditi do ohně, když vidělo, že matka - spolumajitelka - byla právě zbavena světla užívání rozumu a pobíhá po dvoře, nevědouc co činí.
Rok 1911 - Neopatrností dětí vypukl požár ve stáji usedlosti č. 7, která patří Josefu Kuncovi. Oheň byl včasnou a rychlou pomocí obyvatelstva brzy uhašen, takže na usedlosti shořela jen střecha.
Rok 1904 - Žebrák ze Studnic založil oheň v usedlosti č. 38. Zapálil proto, že mu majitelé nechtěli dáti peníze na kořalku. Oheň založil takto: naskládal vedle sebe několik hubek a poslední zapálil. Ta doutnala, od ní se vznítily ostatní a také ta nejkrajnější, u níž byla krabička zápalek. Lidé však ucítili kouř a oheň v zárodku udusili. Žebrák pak byl chycen a měl být odveden do Křtin. Nechtěl jíti. Byl proto naložen na trakař a vezen - v plné slávě - po šutrové silnici. Za chvilku však již prosil, aby vozka zastavil, že půjde rád pěšky. V domě č. 38 hořelo již potřetí. Po dvakráte již tento dům vyhořel i se čtyřmi sousedními obydlími.
Rok 1896 - Na podzim tohoto roku o jedné hodině v noci vypukl požár v obydlí hostinského Benýška na Lhotkách. Oheň založil Kolářík z Bukoviny, protože se nepohodl s Benýškovou. Zhořelo však nejen stavení Benýškovo, pokryté doškem, tedy slámou, nýbrž i sousední obydlí Blažíkovo, pokryté šindelem. Když obě stavení byla v plamenech, šel Kolářík do Bukoviny, aby založil oheň ještě v obydlí svého bratra. Když však viděl lidi spěchající k ohni, a slyšel, kterak naříkají a nadávají, zamrazilo ho jeho počínání. Šel do Brna, sám se udal, po 24letém žaláři, z něhož se právě vrátil, nastoupil nový trest.
Rok 1891 - Tohoto roku vyhořel obecní dům -pastouška, na jehož místě stojí nyní domek čís. 68. Oheň vznikl v sousedním obydlí čís.33 a odtud přeskočil na obecní pazdernu. Nájemníkem byl tehdy \Josef Beránek, jenž nyní bydlí na dolním okraji obce ve svém domku čís. 70. Pazdernu usilovně hájil se starostem Petrem Hlouškem.
Rok 1872 - Neopatrností dětí vypukl oheň v kolně statkuJosefa Kunce, čís .7. Mnoho obyvatel bylo právě tehdy na pouti v Žarošicích. Ohni padla za oběť celá chalupa.